Jsem jako vítr kterej zfoukne pírko ze tvejch dlaní, špínu jedný noci, jako hygiena ranní velká voda slzí, který spláchnou noční hříchy, tamburíny zvoní k operaci míchy narovnám ti páteř, poškrábu ti záda, pofoukám ti srdce, zrada kamaráda lásky účel světí prostředky a smetí, špínu jedný noci, který neuletíš.. Otevřená zlomenina srdečního svalu, trápení a kocovina, vůně tvýho žalu vypustíš svou hříšnou duši do slanýho moře, neumírej děvče moje chti ti říct že: Ref: Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám, který svítily z tvejch očí dřív než červotoči se do tvýho srdce daj. V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám, sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, už asi nedoufám. Pláčem solíš otevřený rány co se hojí, tvoji krev i tělo příjímám pod obojí stejný lidi se soumrakem mají stejný stíny, zmizelas jak před přízrakem, padám do hlubiny tvůj pramínek vlasů zaliju včelím voskem, koukám na tu krásu a nechápu to mozkem to co jsi mi dala já nikomu už nedám, tak mi řekni má opičko proč tě marně hledám otevřená zlomenina srdečního svalu, trápení a kocovina, vůně tvýho žalu vypustíš svou hříšnou duši do slanýno moře, neumírej děvče moje chci ti říct, že: Ref: Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám, který svítily z tvejch očí dřív než červotoči se do tvýho srdce daj. V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám, sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, už asi nedoufám.