1. Po zasmušilé pustině jel starý honec krav, den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav, tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát, když z rozedraných oblaků viděl stádo krav se hnát. R: Jipija hej,jipija jou,to přízraky táhnou tmou. 2. Ten skot měl nohy z ocele a oči krvavé a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé. A oblohou se neslo jeho kopyt dunění a za ním jeli honáci až k smrti znavení. R: Jipija hej... 3. Ti muži byli sinavý a kalný měli zrak a marně stádo stíhali,jak mračno stíhá mrak. A proudy potu máčely jim cáry košilí a starý honák uslyšel ten jekot kvílivý. R: Jipija hej... 4. Tu jeden z jezdců zavolal a pravil: "Pozor dej", svou duši hříchu vyvaruj a ďáblu odpírej, bys nemusel se po své smrti,tak jako my štvát a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát. R: Jipija hej...