1. Proč se ráno strácíš jako bílý dým, proč se šerem tratíš, jako ty stíny. Dávno už víš, proč bloumám pustým nábřežím, a proč se trápím dál nad verši svými. Vrať se mi, lásko, vrať, zas mi sílu dej, přijď ke mně záhy, přijď, má lásko. R: Má jsi voda živá, má voňavá jíva radost má i můj prudký hněv. Oáza jsi v žízni, pohlazení v trýzni, nářek můj i můj drsný zpěv. Má jsi voda živá, má voňavá jíva radost má i můj prudký hněv. Oáza jsi v žízni, pohlazení v trýzni, nářek můj i můj drsný zpěv. 2. Už zase hromy bouří, mraky nízko jdou nad lesy stoupá kouř a mně je úzko Jen ty pro slunce můžeš tančit oblohou. Žádná jiná, jen ty, má lásko. R: Má jsi voda živá, má voňavá jíva radost má i můj prudký hněv. Oáza jsi v žízni, pohlazení v trýzni, nářek můj i můj drsný zpěv. Má jsi voda živá, má voňavá jíva... La, la, la, la....