1. Já bych v dětství býval rád dával sklu svůj tvar a řád. Dál se ze mne v létech mládí, též pan abbé prý měl stát. 2. Sám teď nevím, čím bych byl, Já si vsadil na pár tónů, pár, těch, místo abych moudře žil. R: Nejsem sklář ani pán s límcem bílým, jen ten chór z dětských snů zní mi dál, než se v stáří jak strom léty schýlím, 3. Prý bych měl spíš příklad dát, k límci titul mít a řád. Já si vsadil na pár tónů, pár, těch, co vám skouším hrát. R: Nejsem sklář ani pán s límcem bílým... 4. Léta plynou, já to vím, znám, co musím, mám a smín. Já si vsadil na pár tónů, tónů, které jsou mi vším.