1. Po špičkách pojď na starý dvůr, kam nikdy žádný nevkročí, jen ty a já. Zbav mě mých pout, pojď na ten dvůr, maminka vstříc nám vykročí, tu chůzi znám, potom zavolám. R: Hou a hou, lásky jdou až na tu tvou, co v očích máš schoulenou. Hou a hou, lásky jdou, jen jedinou ty v dlaních máš schoulenou. 2. Strom naklání korunu svou i řeka proudí kousek blíž a dálky lžou. Proč nad strání oblaka jdou a ptáci krouží níž a níž nám nad hlavou s jednou ozvénou. R: Hou a hou, lásky jdou až na tu tvou, co v očích máš schoulenou. Hou a hou, lásky jdou, jen jedinou ty v dlaních máš schoulenou.