1. Ať smutek, černej koník, dál táhne městem vůz, ať nebe deštěm zvoní svý uplakaný blues, ať vítr strašne fouká a stromy hrbí hřbet, ať vyjeveně kouká na to celej svět. R: Jen ať se plachta klátí ve větru celej den, ať srdce slzou platí za každej marnej sen, já nepřestanu zpívat, já nepřestanu hrát a furt se budu dívat, furt se budu smát. 2. Jak smutek, černej koník, dál táhne městem vůz, jak nebe deštěm zvoní svý uplakaný blues, jak vítr strašne fouká a stromy hrbí hřbet, jak vyjeveně kouká na to celej svět. R: Jen ať se plachta klátí ve větru celej den, ať srdce slzou platí za promarněnej sen, já postavím se na zem jak starej rovnej strom, a pochopím vše rázem, proč teď přijde hrom. Já postavím se na zem jak starej rovnej strom, a pochopím vše rázem, proč musí přijít hrom. Aby to, co je matný, co poztrácelo lesk, nebylo už tak špatný, musí přijít blesk!