Prokletá vůně hor mi nedává spát podivnej větrů sbor slyším zase hrát soprány lákaj bláznivý počasí z dálky se ženou alty tak proč asi do oken mi chodí severák píseň mou v noci hrát Barevnejch kytek pár a zborcenej tón z děsivejch skalních spár dutě burácí hrom hvízdám si tiše Bouřlivý počasí marně však doufám že se to vyčasí do očí mi žene vyjící severák bílý sníh R: Zapomínám na campy zmizelé zapomínám kde jsem kdy byl napsáno mám ve vráskách na čele že jsem je znal že jsem s nima žil Vím že stále náruč rozepíná údolí uprostřed starých skal dál mi cestu do hor připomíná tváře které jsem tak dobře znal Zapomínám na tváře zmizelé život jde dál a já při tom byl napsáno mám na jizvách po těle že jsem je znal že jsem s nima žil Nahoře v sosnách vítr studenej vál borovej oheň hřál mě do dlaní hřál na pánev padaj vločky sněhový léto už končí nikdo se nedoví že tu se mnou zůstal v horách sám kamarád severák Prokletá vůně hor mi nedává spát je to snad jenom vzdor že musím zas hrát u strážních ohňů songy toulavý dál větrům zpívat písně bolavý na věky mě bude do dlaní borovej oheň hřát