1. Díky, lásko má, jsi tak báječná, když tě líbám, pes u nohou tvých, kdekdo říkává, kdo tě málo zná, ať si pozor dám, že je milovat hřích. 2. Život můj byl jenom prázdnej cíl a já přání mám: všechno zapomenout, chtěl bych sen mít a o tobě snít, chtěl bych věčně spát a už neprocitnout. R: Snům závidím, že smějí lidem lhát, skálou být, svou bolest nedat znát, snům závidím, letí nad ránem dál, nám zbyl jen pláč pro planej ideál. 3. Z tvých úsměvů jsem jak v ráji snů, pár křídel mám, letím zamilován a s přísahou, co mám na rtech svých, větru zpívám, v srdci kladivo mám. R: 4. Já se vždycky bál, že tě nepotkám, že se zmýlím, že tě neoslovím, dneska tisíckrát řeknu "mám tě rád", proč to bývá, na to neodpovím. R: