Stalo se to dávno, už je to roků pár, chlapa zabili, prej tam co stával bar. Dva ho viděli a voba dva říkaj, že vypadal jak já, ten chlap co utíkal. Soudce se mě ptal : Jaký máš alibi? buď jsi jinde byl, nebo's ho zabil ty. Já tam mlčky stál a pot se mne lil, jen kamaráda žena ví kde jsem tu noc byl. Rev : Každou noc, když všichni spí, její pláč až k mýmu hrobu zní. Nikdo neví, nikdo nezná, nikdo to neví, jen já. Už oprátku mi chystaj a kněz mi sbohem dal, dole stála žena, co jsem s ní tu noc spal. A dole stála žena, vedle ní kamarád, myslí, že má jen jeho, a to mu nechci brát. Rev : Každou noc,když všichni spí . . . Recit.: Pak trhli podlahou, a já byl k nebi blíž a vona stála dole, jen vo dva metry níž. Pozdě na večer, když kamarád šel spát, tak přišla na můj hrob mi s pláčem sbohem dát. Rev : Každou noc,když všichni spí . . .