U Taterů tam to vždycky končí to je přece známý trempů ráj. Písně pak se táhnou dlouhou nocí když na proudy parta vzpomíná. Dorazili všichni kamarádi chybí tu snad jenom Manitů. Šakal, jezevec a grizlyk malý lukabrass a taky mavehu. R: Ty svatojánské proudy řeka má nezkrotné tu má. Na povltavskou stezku tu každý rád zavzpomíná. Osadu svoji v srdci nosíš, každá tu má osud svůj. Ztracenka, Fáberka zpívá A hospůdka U Taterů. Z bílé skály vidím v dáli ohně. Když se večer dolů podívám. Kamarádi buďme v každé době, ať se zítra slunce usmívá. To už budem zase každý jinde, vzpomínky ty ale zlstanou. Víme ale že zas příjde chvíle. Tóny kytar zazní osadou. R: Ty svatojánské proudy...