1. Do osady přišla dívka, slzy v černých očích má, Podává nám lístek bílý třesoucíma rukama. Shlukli se všichni kol dívky zdrcené osudem zlým. když v tom druh pozvedne oči, praví k nám hlasem tichým. R: Povstaňte, kamarádi, přestaňte jásat a hrát, odešel nám již navždy náš drahý kamarád. Nikdo už neuslyší v osadě jeho hlas, Nikdy už nepřijde hoch ten do chaty mezi nás. 2. Smutno je v okolí celém, kde dřív zněl jásot a zpěv. Nad osadou vlajka černá věští nám osudu hněv. Z dáli hlas zvonu dolíhá, v duších nám leží tíseň, vzpomínkou na tebe, hochu, v dáli zní naše píseň. R: Povstaňte...