R: Diego, don Diego, krásný koně máš, Diego, don Diego, proč máš v očích pláč? 1. Za to hříbě, done Diego, tady nuggety všechny mé máš, za to hříbě, done Diego, za tu malou bílou tvář. R: 2. Do očí pohleď svýmu koni, až v nich uzříš ohňů zář, pak skloň hlavu do jeho hřívy a vzpomeň na těch chvil pár. R: Rec: Tenkrát, tenkrát jsem ještě nevěděl, stařičký done Diego, co to hříbě pro tebe znamenalo, nevěděl jsem, že se přihnalo ráno štváno září ohňů až k vratům tvýho ranče s malým živým uzlíčkem v sedle. R: