1. Zajíc used na bobek vlastní, že se trochu v krajině zasní. Tam kde roste jalovec s chvojkou, číhám ale já - lovec s dvojkou. Když ta flinta udělá ránu, zajíc bude v tu ránu v pánu. R: A co když nevystřelím, ať je v revíru klid, já se psem rozechvělým nechám zajíce snít. A co když nevystřelím, ať je v revíru klid, já se psem, rozechvělým nechám zajíce snít. 2. Zajíc sedí na bobku cizím, a já tiše z krajiny mizím. Mizím, mizím, mizím, mizím.