1. Když kapky deště buší na rozpálenou zem, já toužím celou duší dát živou vodu všem, už v knize knih je psáno: bez vody nelze žít, však ne každému je dáno z řeky pravdy pít. R: Já mám žízeň, věčnou žízeň, stačí říct, kde najdu vláhu a zchladím žáhu pálivou, ó, já mám žízeň, věčnou žízeň, stačí říct, kde najdu vláhu, a zmizí žízeň, žízeň, žízeň. 2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená, však musíš zadní vrátka nechat zavřená, mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt, vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít. R: 3. Jak vytékají říčky zpod úbočí hor, tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor, ten pramen vody živé má v sobě každý z nás a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas. R: R: