R: Náš dům je plný různých zvuků, náš dům je plný různých zvuků. *: Zleva i zprava, shora i zespoda, zpěvu, křiku a spílání, no hluku, protože daleko, daleko, široko není tu hospoda, není tu hospoda, všichni pořád doma jsou. 1. Tak jsem taky doma jednou seděl, počítám takhle už asi sedm neděl, a zleva zas někdo huláká a ruší mě při četbě Plzáka, a tak jsem na roh linky odložil spartu, a šel jsem zamlátit do ústředního topení, a když se vrátím, díra v umakartu, ale jinak je tu celkem dobrý bydlení. R: 2. Aspoň se tu člověk nebojí, i když tuhle jsem zrovna seděl v pokoji, a vtom najednou jsem slyšel, jako by někdo vešel, do chodbičky našeho bytu, nastoupil na WC a spláchl si tu, a pak jsem slyšel, jak z bytu ven vyšel, přivolal výtah a dolů odjel. R: 3. Když jsem se těch zvuků přestal bát, řekl jsem si:"Slávku, běž se podívat, nenech to náhodě, zjisti co tě to tak spletlo," a fakt, na našem záchodě normálně svítilo světlo, jsme tu prostě pro všechny a všichni jsou tu prostě pro nás, a proto jsem na dveře nápis dal, jenže ještě ten den ho někdo vzal, a tak jsem do tmy chodby zakřičel: "Přijďte zas, jak libo, přijďte zas!" R: *: 4. Před domem na hromadách hlíny lezou človíčkové malincí, a zatímco dům na ně vrhá stíny, z nich rostou harmoničtí jedinci, tak všestranně a harmonicky bohatí, jako tahle píseň - ti se neztratí, juch!