1. Cítím, že v žilách mi bobtná krev, nervy mám snad i v konečcích vlasů, letištní dráha je životní šev, co ušili ještě za starých časů. A co když odletí beze mne? Co když mě odhalí? Stačí jen málo, bágly mám velice objemné, v srdci a hlavě vezu si nálož a s tím nechci dál žít. 2. Je to určítě vidět a celník to pozná, ty ruce se mi tak protivně potí a fronta k odbavení, ta je hrozná, to se mi nezdá - ten chlap nás fotí! Kousek nad Ruzyní začíná svět, vem ho jak knihu a stránku si založ, máme však zpoždění - musím vydržet, tolik let zpoždění a v hlavě tu nálož a s tím nechci dál žít. R: Tak škrtni sirkou, co plamínek? Kupředu vlaje - - to když silná a veliká-převeliká vůle tvá je. A pak ho sfoukni, a když ti nezabliká, tak jsi silnější nikdy nebyl, [: zašeptej: Amerika, Amerika, Amerika, palec vztyčený k nebi. :] 3. V podstatě mají dvě možnosti - - buďto mě pustí, anebo ne, letištní dráha je předmostí, tonoucí stéblo neutone. Pokud mě z letadla teď nevyrve hlas, co tolik životů přelomil v půli, pak vím, že právě nadešel čas, který už vejpůl zlomí tu zvůli a s tím nechci dál žít. 4. Letadlo roluje ke startu, horolezec si stírá pot z čela, motory řvou jak stádo levhartů a ten tlak mi trhá srdce z těla. Je osmého září osmdesát devět, jsem kapka lávy s napjatou pletí, jsem pupeční šňůra ve slepém střevě a start mě uťal - letadlo letí a s tím chci dál žít. R: + zašeptej: Amerika, Amerika, Amerika, palec vztyčený k nebi, zašeptej: Amerika, Amerika, Amerika ...