1. Na kavalec pad' jsem na záda se vzpomínkou na civilní zvyky, co chlapa vlastně všechno napadá, když od holky je přes půl republiky, "život nejsou jenom lásky," včera tvrdil jeden pán a mimovolně rukou blejskal hvězdy, v duchu počítal jsem do sta, oči dokořán, a díval se mu přes ramena ke zdi. 2. Na zeď někdo napsal "Honza Zuzanu má rád", no, a to je právě tvoje jméno, to se mu to mluví, když večer půjde spát domů se svou právoplatnou ženou, on miluje svou práci a pevný denní řád a mě čím dál, tím víc svrbí dlaně, jakpak k tomu přijdu, že já mám mít rád místo tebe mundur a své zbraně. 3. Milovat se přece nedá na povel a do hlavy mi nikdo nevidí, je to vlastně směšný, že se těším na befel, tam rozdávaj' pozdravy od lidí, každá tvoje řádka je pro mne pevný bod, že náhoda i rozum život řídí, proč milovat kus kovu, stejnokroj a pár bot, místo toho mám rád prostě lidi.