Když občas kráčím v poli sám.. Hlavu otáčím tam, kde to znám a slyším křik a hlahol dětí : Ten drak ti nepoletí !! A já se snažil a tolik chtěl, aby mi letěl a aby mi šel.. Už vím jak chutná posměch dětí můj letěl až napotřetí.. Ref. : Kampak ty mraky jdou.. Jak daleko si letí.. A neptaj se jak je ti.. Nebíčko nad hlavou.. Je to dar či prokletí mít všechno až napotřetí ?? Jakoby někdo proutkem švih.. Těch roků v tahu, co já všechno stih.. no a brzdil až napotřetí.. Ref. : Ne všechno člověk zmůže sám, však co jsem chtěl, to nakonec mám.. Většinou už ti draci letí v tom životním pololetí.. Ref. : Jestliže kouzlo dáno je Ti, tak si ho hleď, ať neuletí.. Je spouta lidí, co nemají víc, spíš nic, ani napotřetí.. spíš nic..