Usnulas mi před očima, proutku můj tví nohy myje připomínaj našlapuješ rukama jak světrem tůje myšlenky se zapomínaj R: Pošták přijde s psaním, tak je zavírám dobrou zprávu že sem tě mněl šťastnej s tebou vždycky trochu umírám s naježenou (?snahy ženou) radostí těl Usnulas mi před očima, snůbků můj občas voníš barvami trav trpělivá lásko hvězdy nenastavuj stačíme si, zami svůj práh R: Pošták přijde... Usnulas mi před očima, vláčku můj teď neřeknu nic – proč zrovna tak rozsypaná zrnka dehu zrovna ten tvůj jak miluju že svět je až pak R: Pošták přijde... radostí těl... radostí těl...