Já tu chtěla zůstat, tenhle úkryt byl pro mně vším stále vídám ústa, žádné slůvko z nich neslyším. Teď už vím, vím, že stačí chtít sebrat se a zas jinam jít, jinam jít, jinam jít. Padesát dva týdnů, včera ráno byl tomu rok já se neohlídnu, láska je z těch škodlivejch drog. Někdo bez ní nemůže spát někdo zkouší jak nemít rád, nemít rád, nemít rád. R: Prázdné stíny prázdnou ulicí jdou, nejsi jiný, máš jen víc hlavu svou. A žádný cíl, a žádný smích, a žádný pláč, a žádný hřích, tak dost! A víc mě nečekej ! Dám si všechno líbit, byl jsi věř mi celý můj svět, můžeš co chceš slíbit, jenže sliby máš dodržet. Teď už vím, vím, že stačí chtít, sebrat se a zas jinam jít, jinam jít, jinam jít, jinam jít. R: Prázdné stíny ... a víc mě nečekej, a víc mě nečekej, a víc mě nečekej ....