Lidi, už to chápu, proč máma říkala: Byla jistě v právu, když přísně volala: Chápu, to chápu, přesto jaksi tápu, marně hocha odmítám, přišel sám. Hádej, mámo, kdo to byl, hádej, kdo mě dnes políbil ? Kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo mě dneska políbil. Lidi, už to chápu, proč máma říkala: pozor, pozor dej. Šeptala snad právu, když mi křížek dělala: pravú, pravú vzdej. Jinak všechno bývá, mně teď jenom zbývá za ruku ho domů vzít a pak říct: Hádej, mámo, kdo to byl, hádej, kdo mě dnes políbil ? Kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo mě dneska políbil. Hádej, mámo, kdo to byl, hádej, kdo si mě tak oblíbil ? Kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo mě dneska políbil. Hádej, mámo, kdo to byl, hádej, kdo mi cestu překřížil ? Kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo mě dneska políbil. Hádej, mámo, kdo to byl, hádej, kdo mě dnes políbil ? On to byl, on to byl, on to byl, on to byl, on mi srdce přislíbil. Hádej, mámo, kdo to byl, hádej, kdo mě dnes políbil...