1. Tak jsme spolu sedeli i když nám barman zhas měl v očích dálku a zastavil se čas a my v džinu s tonikem si mlčky pili dál, dálku, dálku to co prožil a co znal dálkou jeho život osud psal. 2. Když se narodil, tak snad sudiček pár, dalo mu dálku ten svůj danajskej dar. Co se za ní nachodil a dálky nahledal dálka, ta dálka kde je všech všude se ptal, dálku nikdo neznal, tak šel dál. R: Byl u ní párkrát blízko, v srdcích žen, ale potom místo dálky pouta cítil, musel ven je to stejný prokletí, jako stíhat vlastní stín dálka, dálka jako balón odletí z dálky jsou i krásy objetí. 3. A tak jsme pili dál ten svůj džin v toniku já zas na baru se dal, sám nikam odnikud. Už mi zase připíjel jen můj odraz zrcadel s dálkou, s dálkou co já sám v očích měl dálku bohu dík i bohužel.