Chodím v mokré trávě, bos se dotýkám něžných stop, jež právě s rosou mizí bůhví kam. Dotýkám se šlépějí, jež mi mizí v dáli, zářivých krůpějí dříve něžný chlad náhle pálí. Vím, řadu dnů (musíš zůstat) musím zůstat sám, nejít s ní. Velký žal mám. Budu hledat v trávě stopy kroků tvých. Stopy, které právě smyla slza s očí mých. Nemusíš mi vůbec psát omluvných slov řádky. Já budu v trávě stát, uvidím, že zpátky přicházíš.