S jedním rumem na kuráž jsem přepad' zahradníka a pozval jsem ho na guláš do Podvodníka, povídám:"Pochop, že svým karfiolem neokouzlíš dívky, ten si můžeš strčit maximálně do polívky. Však to, co já mám na zahradě pod okny své vily, nikdy tvoje kalné oči ještě nespatřily: sukulenty od El Pasa, z Konga banány, kokosy, že srdce jásá, třtina z Havany, borůvky až z Ontaria, jedna váží přes půl kila, z Bretaně mám révu a je mi do zpěvu, z Caracasu ananas a palma z Guayany, sasanky a mořská řasa - vhodné do vany, pestík nebo blizna, kdopak se v tom vyzná, metalizovanou jedli oxidi mi včera snědli, že mám doma moruši, bourec vůbec netuší, v ložnici mám pět lian, spouštím se z nich na divan, americké brambory, těch mám plné komory, z Hokkaidó sakuru, takovou mám náturu, bavlnu mám z Colorada, když se doma sehnat nedá, tabák z Portorika mám přes Pepka-námořníka a historickou jabloň až z Garden Paradise." Tupě hleděl do guláše, lezlo mi to na nervy, vypadal, jako když doma jedí z konzervy, povídám:"Zalov ve své paměti a střel nějaké jméno, a když to nemám na zahradě, tak sežeru seno, znáš-li navíc jeden strom, tak v momentě sem s ním, rád se něco přiučím, bude-li však čím." Povídá:"Že se něco doučíš, tak tomu, mladej, nevěř, hodně stromů sice znáš, ale všechny ani téměř, to by tě z tvé zahrady milenci rychle hnali, chybí ti tam kousek břízy, kde by se milovali, a zapomněl jsi na lípu, symbol naší vlasti, po jediném včelím mejdanu má včelař plné plásty, modřín je zas elegantní a, když se přelakuje, nevoják i pacifista před ním salutuje, smrček sice nepřispívá chutným ovocem, bez něj by však nebyly vůbec žádné vánoce, a když už jsme u svátků ze všech největších, zapomněl jsi na šeřík, takovej jseš sklerotik." Čapka se mi svezla z hlavy před jeho fenoménem, beru klíče od zahrady a jdu se nacpat senem.