Touhy dlouhý prsty mají když je lidi v sobě tají bez nároků na cokoli klopýtají s bílou holí slepí nebo hluchoněmí věří ve své rozednění ve svou hudbu ve svá slova aspoň jednou a pak znova R: Nehraj si s ohněm když láká tě žár Vyhoříš zbyde jen uhlíků pár co nikdy nezkusíš nebudeš chtít jen tak si uchráníš svůj duševní klid hledej si štěstí jen v tom co už máš kradené nakonec stejně vychází dráž co nikdy nezkusíš nebudeš chtít jen tak si uchráníš svůj duševní klid Touhy dlouhý prsty mají když tě tajně objímají kradou slova kradou věty berou i kouř z cigarety všechny vůně všechny stopy proměňují na kompoty do zásoby na později až propadnou beznaději R: Ale co z toho života budeš pak mít jenže co z toho života budeš pak mít!?