capo II 1. Z prošlých bran mám ztvrdlou kůži, z pokání mám ztichlý hlas, usínám, na prsou růži, kráčím tam, kam poutník Čas, v myšlenkách se potká s pýchou a úctu obcházel, poznání, den ze dne vzrůstej, varuj nás všech příštích zel. 2. Z písní znám, že lidé selžou, v očích strach a příkoří, zabíjí své vlastní stíny, v touze mít jdou pokořit, lhostejní jsou k trnům zvůle, když lásku potřísní, poselstvím být, čistým štítem, modlitbou, jak přežít s ní. 3. Každý z nás se z bídy schoulí k výmluvám a ústupkům, poskládá si vůli z boulí, sladí styl a faleš strun, [: každý z nás už cítil lítost a sílu smíření, hledat ráj je lidský úděl, víra v něj nás nezmění. :]