1. Když potkal jsem tě tenkrát zmáčenou a ranní tramvaj odzváněla pátou, nad horkým čajem naslouchal tvým snům, přál jsem si být ránem všech tvých dnů. R: Jako proutku mávnutí sílu mít, z dlaní smůlou pálených vodu pít, živou vodu v pohádkách jen dávají, pramen lásky hledám dál potají. 2. Časem splnily se všechny přání tvý: velký auto, velkej dům a spousta známých, zážitky z míst, který jsem z knížek znal, prostě život dával víc a míň si bral. R: 3. Kolem míhají se stíny všedních dnů a místo barevnejch snů prázdný rámy, i plány, o který jsem kdysi stál, vzal strejda Čas a odnesl je v dál. R: R: