1. Jenom blázen by si myslel, že jsem jiná, že mi nevadí, když do tmy odcházíš. Už tu nejsi, já tě stále ještě vnímám, vůně tvého těla zbyla v polštářích. 2. Jenom blázen přiznává, že zalituje, první noci, že má pocit, že je král. Kdy se dáma sama ráda obětuje, aby o ní zase dalším tahem hrál. R: Tak hraj si se mnou, hledej slabá místa, vždyť výhra ve dvou není nikdy jistá. Zkus vrátit zpátky, co se z lásky dalo, my hráli spolu a to není málo. 3. Jenom blázen věří, že se dvakrát dává, to co poprvé sám neuměl si vzít. Asi neví, že se nikdy nevyhrává, s tím kdo nedává a všechno chtěl by mít. 4. Jenom blázen by si myslel, že jsme jiní. Pravda vysvléká nám černobílý šat. Lež je přísný soudce a nás neobviní, až nám černá dáma přijde garde dát.