1. Tahle první zkouška našich mostů společných základy má slabý, jak se zdá, do trávy tě unýst společností báječných, povodeň v nás zhasí oheň dřív. R: Tak žijem dál, ať tráva hoří, semínka ze tvých snů teď sbírám potají, slunce ať dál stíráš z tváří, než rampouchy v nás zmrznou, roztají. 2. U Zdi nářků půlnoc klade věnce pohřební, stébla duší nechaj' trávu růst, z mostů zbyla lávka, z řeky potok za pár dní, drželi jsme, budem držet půst. R: 3. Stébla trávy staví naše mosty společný, z břehu na břeh musíš přejít sám, převozník se opil létem, čas je zbytečný, potají tě přes most vodívám. R: