1. Možná na mě léto působí, jeho vůně, chuť i žár, že si chvílemi jako blázen či jak dítě připadám, že si chvílemi jako blázen střípky léta v sobě střádám. 2. Provoněnými stráněmi chodím večer po špičkách, hladím dlaněmi drsnou kůru, kapky rosy počítám, hladím dlaněmi drsnou kůru, pod hvězdama hlavu skládám. 3. V horských tůních smejvám ulic prach, zkouším ptačí písně hrát, i když nemají slova žádná, pokouším se tisíckrát, i když nemají slova žádná, každá z nich svůj smysl skrývá. 4. Nedá se to říci básněmi, to samo léto píše v nás, je jich stále víc - stránek bílých, i když se to divný zdá, je jich stále víc - stránek bílých, které ještě popsat zbývá. *: Možná na mě léto působí, jeho vůně, chuť i žár, že si chvílemi jako blázen střípky léta v sobě střádám.