R: Kde jsi, když se trápím a to mě nutí víc než dřív říct ti, že se trápím když se vrací domů tvůj stín a noc zná pár vin já se jen trápím. 1. Náš dům byl hrad, stál v pevné skále a žádný nájezd ho dřív nedobyl teď zbyl jen hněv z těch věčných válek spí moudrá sova, co hlídala smír. R: 2. Tvůj dech byl lék, hřál zmrzlý rány tvá vlídná slova se srůstala v lán kam spláchnout strach, že potkám známý co rádi poví: ten tvůj nebyl sám. R: mezihra 3. Jak vrátit klid a jizvám v duši se sklánět s úctou a všímat si změn jak vypnout film „Jsme v srdcích hluší“ když nás už dusí i zvuk vlastních jmen. R: