1. Uvnitř se houpám a z venku dělám, že spím potají koukám a stejně se nic nedovím. Nastražím uši a pořád dělám že spím, snad ti to sluší a já tu krásu neslyším. 2. Za dveřmi z peří, za horou mámivých vět, komu se svěřím, že cíl je možná na dohled. Jenom tě tusím, vždyť přece dělám že spím, nevěřím uším, když řekneš, že už smím. 3. V uších mi zvoní a dobe je zlá, čekám jak vloni, ven se to nepozná. Trochu se stydím a radši dělám že spím, v sobě tě vidím a z venku nevím co s tím.