1. Po hluboký vodě, po černý hlubině utržený kvítí pryč ode mne plyne, že nebylo nikdy lásky mezi náma, voda si to kvítí sama zutrhala, la la la ... R: Zutrhala z břehů lilie studený, zanesla to na hrob mýmu potěšení, studená lilie z břehu utržená, Ami H Emi H(E7) Emi(-) jak já vodu poznám, že ona dno nemá? 2. Tu hlubokou vodu nemůžeš vyměřit, jako očím z uhle nedá se uvěřit, skoč si do tý vody, když tak těžko je ti, vona už ti poví, co jsi chtěl věděti, la la la ... R: Rybky co družičky na pohřeb ti pudou a ty splavy modrý zvonit hrany budou, budou zvonit hrany, že tě není škoda, neuměls' milovat, vzal tě čert a voda. R: Víckrát se nevracej do naší světnice, musela bych ždímat mokrý nohavice, taky bych musela sedat vedle kamen a se objímati s ňákým hastrmanem. *: Skoč si do tý vody, jestli je ti libo, ale za mnou nechoď potom jaktěživo, la la la ... R: La la la ... R: La la la ...