1. Než rozejdem se přátelé, než skončí tahle noc, než si posbíráme, co kdo s sebou vzal, až si pár posledních kroužků dýmu vezme větru moc a oheň rozloučí se, stejně dávno spal. 2. Vezmem potrhaný struny, smyjem sklenice a stůl, ňáký koště, to víš člověk ztratil soud, to ta písnička, jak smála se a ty sis jen tak plul, chvíli s lodí John B. rozrážel jsi proud. R: Tak ještě tu poslední, poslední co se ani nezpívá, taková ta, co se zpátky podívá a dlouho, dlouho zní. A aby v ní bylo všechno tak, jak žili jsme tu těch pár chvil a aby v ní cit a smutek nechybil, teď asi se to smí. 3. Než rozejdem se lidi a než si chybět začnem zas, než se pošlapaná tráva zvedne zpět a než ztichne tichá ozvěna, co opakoval čas, než se dveře zamknou a z trubek zmizí led. 4. A než vystydne pár kamenů, co celou noc jsi hřál, to je zvláštní, písničky nikdy nedojdou a než si zamáváme na pozdrav, holkám pusy když jsi dal a než se do map kouknem, kudy je to blíž. R: (3x do ztracena)