Tam kdesi v pláni, chajda-hou, hrůza se vznáší tmou-ou. Jak vítr letí hřívy strání, tam dál až k zemím sousedním, ty černé stíny z bílých plání jsou možná stádem posledním. Tam smyčky lovců vzduchem sviští, nad zkázou letí prérií, se smrtí tančí chvíle příští a půlnoc hřívám odbíjí. Zmítá stádem dál bezhlavý strach. Strání víří tmou červený prach. Pak náhle v dálce hřívy mizí, své zkáze ušly náhodou. Ty vrať se domů, lovče cizí, dál svobodu nech svobodou. Jak vítr letí hřívy strání, tam dál až k zemím sousedním, ty černé stíny z bílých plání jsou možná stádem posledním. Tam smyčky lovců vzduchem sviští, nad zkázou letí prérií, se smrtí tančí chvíle příští a půlnoc hřívám odbíjí. Zmítá stádem dál bezhlavý strach. Strání víří tmou červený prach. Pak náhle v dálce hřívy mizí, své zkáze ušly náhodou. Ty vrať se domů, lovče cizí, dál svobodu nech svobodou. Dál svobodu nech svobodou. Ať třeba plání, chajda-hou, spánek se znáší s tmoo-o-óo-o-ou.