Na hodinách pátá, liduprázdnej byt, (není s kým pít) Venku vedro, že by pes v boudě chcíp, Někdo na mě zvoní, vlastním očím nevěřím, (snad se mi zdá) Dlouhý nohy, pěkná tvář ve dveřích. Nejdřív, že si sprchu dáš a já zatím víno otevřel, Do něj trochu sody, jak jsi chtěla, Potom otevřelas koupelnu a já v té chvíli oněměl, Nemělas na sobě nic, než ručník kolem těla. R: Vykoupaná a voňavá, vykoupaná a voňavá. Plamínky v tvých očích, co všechno prozradí, Řeklas cosi zahrát vadí nevadí, Tak jsme teda hráli, a když večer utíkal, Tvý sklopený oči, když ručník za svý vzal. Tvoje tajná území mi přestaly být tajemstvím, Být malíř, tak tě namaluju, tuží, A potom dlaně do dlaní a ústa na ústa, dál už jsem nevnímal nic, Jen tvou voňavou kůži. R: A teď bláhově na cestách piju to tvý víno se sodou A zpívám písničku, co voní pěnou, Blues našich prvních dotyků o holce jenom v ručníku, A o rtech který chtěly víc, pro tvý voňavý jméno.