Tenkrát jsi přišel kamaráde svoje ahoj dát, že zase někam táhneš s expedicí, jak už předtím tolikrát, a že snad se brzo vrátíš, ať ti zatím pozor dám na tvoji holku. Vzhůru stěnou stoupá pár pravejch chlapů, co vás čeká nikdo nevěděl. R: Srdce buší jako bicí, v očích máš jen dvě spící dámy zakletý, ani křída není bílá, jako ty, co ve tvých žilách proudí dál napětí. A tak šly týdny a ty v dálkách, nikdo neměl strach, až potom rána ostrým bičem, malá zpráva v novinách, že vládne paní srdcem ohně, tam v místech, kde máš být, co je ti kámo? Já nevěřím těm tlachům, že v ohnivé jsi tvrzi a proč tvá holka, k čertu, na víčkách má slzy? R: Hora buší jako bicí, v očích máš jen dvě spící dámy zakletý, ani křída není bílá, jako ty, co ve tvých žilách usnul čas v prokletí.