1. Chtěla jsi to mít, tak to máš.Tiše odcházím z forbíny. V černý kapuci skrývám tvář s cejchem kacířů bez viny. Dvě ruce zkřížený v zátylku, chlápek, co mu dech nestačí. Dávno ohnivou čtverylku s ďáblem po nocích netančím. R: Málo platný lásko, je to vážně bída, ten můj zářivý žaket na míru už se neblýská jako dřív a křídla už jen závidím motýlům. Už pár let po nocích, bez nadsázky, jenom vířím v domě vzduchoprázdno záplatovaným křídlem vážky a slova váznou. Jen proto, že mi svět-bez urážky, místo vína servíruje splašky a v noci leda mráz o podrážky zazvoní. 2. Máš cos chtěla mít, žádnej strach, můzy na mě už neletí, léta obracím jenom prach kdesi v útrobách paměti. A jen zřídka vyorám do tance noty neklidný jako rtuť. Zbytky hostijí z monstrance, co mi na chvíli spraví chuť. R: Málo platný lásko... ...Zazvoní. Zazvoní. Zazvoní. Zazvoní Zazvoní.