capo II V pátek ho ve stanici courák vysadí výpravčí zapíská a vlak se vydá zase dál on starou tornu na svý záda nasadí vyšlápne cestou podél skal Krajina kolem jeho duši pohladí i když se rozhlíží, tak léta už ji vlastně zná cestou mu starý stromy šeptem prozradí svá tajemství důvěrná Nad krajinou sněží lidem do očí se dívá zasněžená tomu, kdo v ní věří struny v duši rozeznívá krajina má Na kempu oheň suchou kůrou zapálí počká, až rozhoří se, do plamenů ešus dá když sova zahouká, tak spacák rozbalí a s lesem tiše usíná Nad krajinou sněží... Nad krajinou sněží...