1. Jak vítr volný jsem, co fouká do polí, jak Londonův Bílý den, vrabci a sokoli, hm, sokoli, volný jsem jak sokoli. 2. Tak volnou mysl mám vysoko v povětří a občas bývám sám a křídla nešetřím, hm, nešetřím, bývám sám a křídla nešetřím. R: Kdo se bojí, snadno spadne, odvážnému štěstí přeje víc, létám v noci, létám za dne, ve dne slunce, v noci půlměsíc, z té výšky se zdají malé starosti a můra netlačí, na papír pak píšu stále verše, dokud ruka postačí. 3.=1. 4. Jak listy na podzim když z výšky padají, tak měkce jako stín se snáším potají, hm, potají, jako stín se snáším potají. R: