S tebou léto krátký se mi zdálo A nebylo to málo co naučils mě znát a slunečnice závistí jen žloutly že nikdy neprokoukli co nutí mně se ptát, čím‘ to že já chci být jen s tebou a když tě mám svět se točí čím dál tím víc R: Jak tobogán není už vzdálenost a není vykřičník a není otazník love tobogán není už přítomnost a vůbec nic co bylo dříve kolem nás jenom ty a já a slunce který mám nad hlavou popletenou jen ty a já a jenom slunce který nám nám nám nám ráno stoupá nad hlavou Jsem Manon která prijíždí sem z dálky A nemůže už spát A neví kam jít má A pak mu povídá Čím to že já chci být jen s tebou A když tě mám – svět se točí čím dál tím víc Víc než nejdelší R: Tobogán... ... popletenou jen ty a já a slunce napořád koulí ten svůj velikej míč jeho paprsků pár s tebou chytám Dřív než počítat čas K sobě stáhne si zas Z plochy všechno co právě Láska láska láska má pro nás R: