Já mám panenku za horama, cesta je dlouhá k ní, vyšlapu já jí koníčkama, až pojedu za ní. Hija hou, pojedou za pannou rozmilou. Svážu jim hřívy pentličkama, pak vesele klusat budou. R: Čtyři páry bílejch koní, podkovy jim pěkně zvoní, ty mě povezou, jednou za tebou. Čtyři páry bílejch koní, a ty nikdo nedohoní, až za naší zahradou prásknu bičem nad hlavou. Vstávej, kováři, koně kovej, ať dlouho nečekám, dvě podkověnky pro mě schovej, ty já si ponechám. Jednu z nich chtěl bych dát té, co mám tolik rád. Vstávej, kováři, koně kovej, vždyť můžeš zítra dlouho spát.