1. Telegram s adresou svět, píšu v něm pět vlídných vět - jedné dívce. Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí a kolik náhod mu poručí chtěl bych jen vidět zář očí, které budou je číst. R. Šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří, sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří, bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů. I když dá mi košem až řádky bude číst, já chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist, bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů. 2. Já nechal všechna okna dokořán a díval se na svět ze všech stran, jak se koulí. A celý den přemítám o dívce neznámé, proč už se dávno neznáme, snad adresu najde toto poselství mé. R. 3. Odmítli můj telegram a řekli poslat jej není kam - adresa schází. A celý den přemítám o dívce neznámé, proč už se dávno neznáme, snad adresu najde poselství. R. + bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů.