1. Noc jako sluj, vteřin šest do svítání, pysk zpocený vyzývá podsvětí, ó, ďáble můj, mrtvo jest slitování, snad zisk splacený zradu mou posvětí. 2. Cár šarlatu, v tváři hlen z poplivání, mříž u stěny, sedlá krev na rukou, král bez šatů připraven k uvítání, hle - kříž dřevěný s trnovou parukou. R: Jidáši, k čemu výčitky svědomí, Jidáši, k čemu tohleto smetí, farizej nikdy rukama nelomí, pro něho účel prostředky světí! (F Ami G Ami) 3. Noc bez kazu, mincí pár zvoní v plášti, hlas zchraptělý do pekel neletí, stín provazu jako dar plný zášti pro vás, dospělí tohoto století! R: Jidáši, dnes jsi důstojným občanem, s mincemi nemáš nijaké viny, zítra zas třicet stříbrných dostanem: vždyť když ne my, tedy zradí ho jiný!