Druhej dech ti otvírá bránu, před čelem díra, díra do tunelu, jak zavoláš ještě o pomoc, tak tě dohoní komando andělů. Z nebe padá sníh a sténá vítr, šeptáš "otče náš" - ten tě nezachrání, dnes nebudeš spát a je ve hvězdách, jestli přežiješ další svítání. Máš Kainovo znamení a možná velkej strach, strach, co tě sžírá jako hmyz, jsi bílá perla v hejnu hladovejch krys. Mozek lanaří čas a vrací ty chvíle, když jsi tankoval krev a v noci dostal deku, sám prostej kluk v mazácký přesile, jen se posbíral a šel hledat útěchu. Teď zář světlice se nad krajem houpá, máš je za patama a tvá hlava třeští, běžíš o svou čest a oni znají lest, v ní tě doženou a chytí - do želez. Máš Kainovo znamení ... bílá perla v hejnu hladovejch krys.