1. Jede sám v nebeským rychlíku, noc tahá za kliku, venku se stmívá. Má úzkej svět i kabát po máti, zpátky to nevrátí a co mu zbývá� 2. Snad uměl víc, než parta ze školy a podřadnou roli mu možná napsal Bůh. Teď má svůj byt v kašně na náměstí, v soukolí neřestí ztratil tvář a ztratil sluch. R: Ještě jednou hezkej sen si nechat zdát, ještě jednou někam domů. Ještě jednou někde najít dobrej stát, někde v houštinách nálezů a ztrát. 3. Šlape sám zlým Absurdistánem, o city okraden, ulicí Mírovou. A tak mrholí na jeho temnou klec a on bezdomovec dávno nemá na novou. R: