1. Zase jedno překvapení, jé pro mě však nové není že z obrazu mám v rukou rám Dobře vím, že mé klení na věci nic nezmění tak s palcem v zubech přemítám R: Né, že mě jak druhým není přáno ne - ří - kám a jsem rád né, že co já bral jsem a nyní je mi bráno bůh ví kam jsem neměl snad 2. Pro jednu kopretinu pouhou, jé držím v ruce motyku dlouhou chtěl jsem okopat nevinnou Na místě kde včera kvetla, jé leží teď z chroští metla v rozpacích stojím nad hlínou R: Né, že mě jak druhým není přáno... 3. Už málo času zbývá, jé to se rychle stmívá co dřív jsem napsal nejde číst tak si dám ještě dvě deci, jé a ve své kleci zas začnu lítat jako píst