1. Když se zeptáš němého, co vidí kolem pěkného, odpoví ti v rozpacích jen eheeheeh. Když úsvit hvězdy zhasíná, či na keři je malina a skřivan mizí v oblacích, jen eheeheeh. R: Chvíle, které se nevrací jsem do paměti vryl. Jsou pryč, však člověk neztrácí, je moudřejší než byl. Chvíle, které slov nemají k nám mluví a nic netají Věřím, záludnost neznají, jim naslouchej, jim naslouchej jim dál. Tududu 2. Slova jsou někdy bubliny, které vyšumí z hlubiny a na hladiě maj cenu jen eheehe. A kdosi, kdo je pod vodou, ať s úmyslem, či náhodou, má, když život dal za pěnu, jen eheeheeh. R: Chvíle, které se poztrácí čas přece dávno smyl. Jsou pryč, tak proč se navrací zpět ozvěna těch chvil? Nestojí, nechvátá ta chvíle proklatá slovy nic neříká a přece polyká stále nás.