1. V jednom chudém království je to dávno prý tak pradávno žil starý dobrý král. Neměl velké bohatství, přesto jedenkrát, když přilít čáp, tak uspořádal bál. R. Sám sezval příbuzné, na jednu zapomněl a tak když ve dveřích stála tam pak zbled a pryč je smích jak stín zbled král a pryč je smích. 2. Nálada je povadlá jako růže květ když přejde mráz a z kolébky jde pláč. Nepozvaná příbuzná rychle přiskočí šátkem otirá slzy královské. R. Šípkovou Růženkou tvé dítě nazývám a věz za šestnáct let přijde k vám kněz pro ni růže dát. Jak stín zbled král a pryč je smích. Jak stín zbled král a pryč je smích. 3. Šestnáct roků střeží král svou Růženku jak diamant jak oko v hlavě své. Až v předvečer výročí děvče objeví kdesi v zahradě pár keřů růžových. R. Růženka šípková tu růži přivoní a trn si do prstu vbodne a spí spánkem stoletým. Á-á á-á-a-á-a-áá. Á-á á-á-a-á-a-áá.