Nebe nad námi se napřáhlo k ráně vítr si o skály nabrousil meč Blýsklo se na výzvu a teď je to na mě abych uvolnila tuhletu křeč Zatím mířím na severozáchvat čas se loupe jak na rakvích lak cítím sílu chci to řešit ne tápat je to jak když se rozjíždí vlak Ten vlak mě veze na nevěrovýchod jsem v pasti a tak říkám si sýr a ty čekáš na prorokův příchod čekáš na znamení A já nosím ve znaku váhy a v očích mám svůj vlastní stín jsem jen prsty které ti na čelo sáhly Už mi to doteklo už jsem doma V zrcadle jsem si spíš povědomá Rukama nohama vlasama prsty cítím to jsem posedlá Minuty hodiny lekce nenávisti sama se nepoznávám